Den 1. - drezura

Všestrannost však začíná nejprve drezurou, a to ve čtvrtek a v pátek 28. a 29. srpna. Drezurní úloha CCI4* má ve svém repertoáru téměř všechny lekce kromě piafy a pasáže (CCI4*). Původně se měla drezura jet v Caen na stadionu D´Ornano, ale nakonec zůstane v Haras du Pin.

Den 2. - cross-country

V sobotu 30. srpna se jede cross country a jezdci se letos musí připravit na náročný kurs Pierra Micheleta. Už letos v lednu prohlásil autor trati letošních světových her (a také delegovaný autor tratě na OH v Riu 2016), že trať cross country dozná několika zajímavých změn oproti loňskému testu CCI3*. Loni v srpnu se organizátoři rozhodli nepořádat „malé hry", ale ověřit určité důležité úseky tratě. V testu se sešli jezdci z dvou i čtyřhvězdových soutěží. Pro ty první byl cross prověrkou, pro ty druhé byl snadný. Nyní je tedy všechno jinak.

Trať WEG bude delší o 2 300 m - celkem 6 725 m (čas přes 11 minut) a pojede se oproti testu obráceně, bude zde více stoupání a klesání, tři nové vodní skoky a úzké profily, rohy a pro Micheleta typické náročné kombinace vyžadující preciznost a dobrou rovnováhu. První voda bude na sedmé překážce, druhá v polovině tratě, poslední ke konci.

Terén a počasí

Dalším faktorem ovlivňujícím náročnost dráhy bude počasí. Na OH v Londýně v Greenwich Parc se trávník usazoval těsně před olympiádou a terén pak byl kluzký. Proto se dráha v Haras du Pin připravovala s velkým předstihem. Park Hautbois, který obklopuje hřebčín, je už mnoho let dějištěm srpnových tříhvězdových soutěží všestrannosti. Je tu však jílovitá půda a pro nároky čtyřhvězdové soutěže bylo nutné ji upravit a drenážovat tak, aby lépe odolávala vodě. Během posledních měsíců byly položeny kilometry drenážních hadic. A pro případ opačný byl obnoven v parku stoletý neudržovaný rybník a slouží jako nádrž pro zavlažování.

Den 3. - parkur

Třetí den je po enormních nárocích crossu na řadě „obyčejný" parkur. Koně, kteří ve vysoké rychlosti absolvovali den předtím mohutné neshoditelné překážky, kde si mohli i lehce brnknout o skok, musí najednou skákat velmi pozorně a technicky parkurové překážky v úplně jiném tempu. Pro zasvěcené diváky předchozích dvou dnů je výkon koně třetího dne zajímavý právě tím, jak se dokáže vyrovnat psychicky i fyzicky se zátěží a maximálně se zkoncentrovat na poslední část zkoušky. Parkur má 9-13 překážek o výšce kolem 130 cm, délka dráhy 500-600 m. Parkur a dekorování si před zraky 20 tisíc diváků jezdci užijí na stadionu D´Ornane.

Favorité

Rekordmanem v počtu medailí ze světových šampionátů ve všestrannosti je Velká Británie, která nasbírala jen ze šesti světových her od roku 1990 deset medailí, z toho dvě zlaté v týmech a jednu v jednotlivcích (2006 Zara Philips), dále dvě stříbrné a jeden bronz v týmech a další tři stříbrné a jeden bronz v jednotlivcích. Kromě toho se pyšní dalšími medailemi ze světových šampionátů v roce 1970, 1982 a 1986.

Nový Zéland šlape Británii na paty se svými osmi medailemi ze světových her a má dokonce více zlata - dvě zlaté v týmech a tři v jednotlivcích (z toho dvě získal Blaith Tait). Za své výsledky se nemusí stydět ani Američané s pěti medailemi (1x zlatí v týmech v roce 2002), Francie a Německo získaly po čtyřech medailích, Austrálie ukořistila dvě a po jedné mezi všestrannostní legendy vtrhl v roce 2002 a 2006 „severák" v podobě bronzu pro jezdkyně Švédska a Finska. Velká Británie bude obhajovat týmové zlato z Kentucky.

Z obvyklého startovního pole kolem 80-90 jezdců z 20-24 zemí si tak zacinkají kovem téměř vždy Britové a nominovaný tým i v letošních hrách bude opět obávaným soupeřem:

• William Fox-Pitt s fenomenálním hřebcem Chilly Morning (Phantomic - Coralle). Tento hřebec byl odchován v Německu a je kombinací toho nejlepšího z plnokrevníka a trakéna pro disciplínu všestrannost. Původ Phantomica sahá k Northern Dancer a Secretariatovi. A chovatelský záměr se vydařil nadmíru - hřebec má dokonalý pohyb, rytmus, skokový potenciál a ohromný temperament, což z něj dělá ideálního koně pro všestrannost i plemeníka (pouze mražené semeno).
• Držitelka zlaté z Jerez, dcera princezny Anny Zara Philips, která se mezi OH a WEG stala matkou a letos v dubnu se vrátila do sportu se svým stálým High Kingdom.
• Pipa Funnel - Billy Beware (Kannan - Cavalier)
• Tina Cook - De Novo News (Last News x Quouglof Rouge)
• Izzy Taylor - Allercombe Ellie (Jumbo - Poetic Justis)
• Oliver Townend - Black Tie II (Mughtanim - Deebee Lady)

Tři ze šesti nominovaných koní - Billy Beware, De Novo News a Allercombe Ellie jsou koně britského chovu a debutantni světového šampionátu a nastupují po těch, kteří nedávno ukončili kariéru - Miners Frolic a Opposition Buzz.

Fenomén "Jung"

Boje o zlato v jednotlivcích budou napínavé - šance mají Británie, Austrálie, Nový Zéland a Švédsko, ale největší štikou v medailovém rybníku je Michael Jung (Německo), který bude obhajovat zlato z Kentucky.

Michael Jung je jediným jezdcem všestrannosti, který je mistrem Evropy, světa i olympijským vítězem (OH Londýn 2012). Jezdí od dětství ve stájích svého otce Joachima. Původně měl hrát fotbal, ale protože doma byly stáje plné koní, tak jezdil. Zásadou výcviku koní u Joachima je nejprve drezura, pak skoky. Ve stejném duchu trénoval také Michaela. Až když dokázal uspokojivě provádět většinu drezurních lekcí, mohl začít skákat na parkurových překážkách. Když zvládl tyto překážky, mohl začít s pevnými přírodními skoky. A stejně tak koně. Dokud není kůň zcela jistý na parkurových skocích, bylo by vůči němu nezodpovědné skákat pevné skoky. Podle Junga se koně příliš brzy specializují a to samé se týká jezdců. Proto je tak málo mladých ve všestrannosti. U Jungů je ve stáji osm koní pro všestrannost, což je současně osm koní drezurních a osm skokových. Michael se v zimě zúčastňuje soutěží v drezuře i v parkurech na úrovni GP.

Kromě nervů ze železa a schopností má výhodu výběru několika top koní. Když se mu zranila jeho stájová jednička Bioestetique Sam FBW, zvítězil na ME v Malmö na Halunke (Heraldik). Teprve devítiletý valach neměl tolik zkušeností, ale Michael mu věřil. Prostorný cval, odvaha a enormní skokový potenciál v kombinaci s jezdeckými schopnostmi nezklamaly a Jung vyhrál druhé ME v řadě.

Bioestetique Sam FBW po Stan the Man z matky Halla po Heraldik (více o Heraldikovi v článku Evy Holubcové) má za sebou závratnou kariéru a šance Junga obhájit v jeho sedle titul mistra světa jsou velké.

Vítězství i černý den pro všestrannost

Michael Jung letos zvítězil v CCI4* v Luhmühlen - nikoliv se Samem, ale s Fischerrocana FST, 12. června, v černý den pro všestrannost (při svém čtyřhvězdovém debutu zde tragicky zahynul mladý německý jezdec Benjamin Winter. Na žádost Winterovy rodiny však závod pokračoval. Toto datum bylo dvojnásobně černým dnem pro všestrannost, protože kromě Wintera po pádu z koně zahynul v britském Sommerset při jednodenních závodech ve všestrannosti v kategorii novice mladý kanadský jezdec Jordan McDonald).

Nominacemi všech jezdců všestrannosti na WEG se můžete probírat na webové stránce her od 31. července ZDE.

Nádherný sport v kulisách „Versailles pro koně"

Pokud jste ti šťastní, kteří budou moci sledovat soutěž všestrannosti přímo na místě, dýchne na vás velkolepá historie krále slunce Ludvíka XIV.

Ludvík XIV., král francouzský a navarrský, založil svůj první hřebčín v Saint-Léger, nedaleko Saint-Germain-en-Laye, kde se narodil. Navzdory popularitě tohoto místa a masivním finančním investicím produkce nikdy nedávala uspokojivé výsledky. Obdělávaná půda nebyla úrodná, pastviny byly příliš daleko a koně byli zřídka zdraví.
Roku 1714 François Gédéon de Garsault, králův první podkoní, byl proto pověřen hledáním lepšího místa pro chov koní. Poté, co byl ze začátku lákán Brotonnským lesem v okolí Rouenu, de Garsault pak narazil na Buisson d'Exmes, poblíž Argantanu. Toto vybrané místo bylo následně rozšířeno o panství Le Pin, tehdy vlastněné státním poradcem Béchameilem de Nointelem, který souhlasil, že předá své panství výměnou za nemovitost nacházející se v Picardii, severně od Paříže. 2. dubna 1715 byl vydán rozkaz přesunout původní hřebčín Saint-Léger do Buisson d'Exmes.

...vybudovat "Versailles pro koně"

Dvě jména jsou spojena se stavbou královského hřebčína, z větší části vybudovaného mezi lety 1715 a 1736 uprostřed 600hektarového pozemku (cca 1480 akrů). Když vezmeme v potaz, že Château byl budován mezi lety 1719 a 1724, ale všech 200 koní ze Saint-Léger bylo už převezeno roku 1717, věříme, že hlavní budovy stájí již tou dobou byly postaveny a hřebčín byl tedy pravděpodobně budován ve dvou různých fázích.

Robert de Cotte, první korunní architekt po smrti Julesa-Hardouina Mansarta navrhl plány centrální budovy. Ještě předtím se de Cotte podílel na hlavních královských pracích, zejména na dokončení kaple v zámku Versailles.

Pierre le Mousseux pak použil plány Roberta de Cotte a dohlédl na stavbu nového hřebčína. Dále Le Mousseux pracoval několik let s Jacquem-Jules Gabrielem (který se později stal prvním královským architektem roku 1735), především díky spolupráci při rekonstrukci Rennes, který roku 1720 vyhořel.

Královský hřebčín stejně jako mnohé jiné vznikl z potřeby produkovat ty nejlepší koně pro vojenské účely, tj. poskytoval koně pro armádu a pro hřebčín ve Versailles.

Hlavní aktivitou hřebčína Haras d'Exmes tedy bylo vybírat plemena a chovat koně. Ti lepší zde zůstali na chov, zatímco ti ostatní byli posíláni jako náhradní koně do Versailles. V předvečer Francouzské revoluce královský hřebčín čítal 196 hřebců. Roku 1790 čísla ukazovala 40 klisniček a hříbat v hřebčíně, většina z nich byla ještě neodstavená hříbata. K těmto číslům ještě patřilo 132 soukromých koní, kteří byli pod kontrolou správního inspektora hřebčína.

Znárodnění... Konstitutivní shromáždění nařídilo prodej hřebců z Le Pin, podle dekretu datovaného 20. ledna 1790. Nicméně díky petici koncilu hrabství Orne, aby byla zachována aktivita hřebčína, tu bylo ponecháno 40 hřebců až do roku 1793, kdy už prodeji nebylo dále možné bránit.

...až do imperiálního znovuzrození hřebčína, kdy po období nejistoty státem řízená instituce hřebčína a přidružená farma pro hřebce byly obnoveny imperiálním dekretem datovaným 4. července 1806. Haras d'Exmes se změnil na Haras du Pin, pojmenovaný tak podle místa, kde leží a ne podle okolních lesů.

Přestože byl prodán soukromým majitelům jako národní majetek v průběhu éry Francouzské revoluce, velká část půdy byla odkoupena zpět roku 1808, kdy byly prováděny významné urgentní opravné práce na budovách hřebčína Le Pin. Vedle oprav budov bylo potřeba vrátit hřebčínu jeho ducha a smysl. Oživily ho normanské klisny a angličtí plnokrevníci. Haras du Pin znovu získal svou roli.

Stránky hřebčína si prohlédněte zde.

Hrozba současnosti

Nedávné finanční problémy hřebčína a hrozba prodeje plemeníků jsou naštěstí zažehnány a plemeníci jsou k dispozici jen do pronájmu, nikoliv na prodej. Staletá tradice chovu tak nebude přerušena.

Česká výprava

Zlomená ruka vyřadila našeho nejzkušenějšího jezdce Jaroslava Hatlu z účasti, ale do Normandie odjedou Martin Maivald a Jiří Machovec. Nezbývá, než popřát našim odvážným jezdcům všestrannosti hodně štěstí.